Skip to content

Úprava algebraických výrazů ​

  • definiční obor výrazu
  • vzorce (a±b)2, (a±b)3 a a2−b2
  • rozklad mnohočlenu pomocí vytýkání a pomocí vzorců
  • společný násobek a dělitel výrazu
  • výrazy s mocninami a odmocninami, pravidla pro počítání s mocninami a odmocninami

Definiční obor výrazu ​

Výrazy mají svá pravidla. Některé hodnoty proměnných jsou zakázané. Právě tyto pravidla určují definiční obor.

Definiční obor výrazu = vše, co můžeme dosazovat
Definičním oborem výrazu rozumíme množinu všech čísel, pro která dokážeme výraz spočítat. Například u zlomků nesmí být jmenovatel roven nule, protože dělení nulou není definováno. U odmocnin zase nesmí být pod odmocninou záporné číslo, pokud pracujeme v oboru reálných čísel.

Pravidla pro určení definičního oboru ​

  1. Zlomky
    Jmenovatel zlomku nesmí být roven nule.
    Příklad: U výrazu 1x−2 platí podmínka x−2≠0, tedy x≠2.

  2. Odmocniny
    Pod odmocninou nesmí být záporné číslo (v oboru reálných čísel).
    Příklad: U výrazu x−3 platí podmínka x−3≥0, tedy x≥3.

  3. Logaritmy
    Argument logaritmu musí být kladný.
    Příklad: U výrazu log⁡(x+1) platí podmínka x+1>0, tedy x>−1.

  4. Exponenciální výrazy
    Základ mocniny musí být kladný, pokud je proměnná v exponentu.
    Příklad: U výrazu ax platí podmínka a>0.

  5. Goniometrické funkce:
    U některých funkcí je třeba zohlednit omezení na definiční obor.
    Příklad: U výrazu tan⁡(x) platí podmínka x≠π2+kπ, kde k∈Z.

Při určování definičního oboru postupujeme takto:

  1. Najdeme všechny podmínky, které musí být splněny.
  2. Vyřešíme tyto podmínky a určíme množinu hodnot, které vyhovují.
  3. Výsledkem je definiční obor výrazu.
Příklad 1.1.1

Určete definiční obor výrazu x−1x−2 ​

Podmínky:

  • x−1≥0 (odmocnina)
  • x−2≠0 (zlomek)

Řešení:

  • x≥1
  • x≠2

Definiční obor je ⟨1,2)∪(2,∞).

Algebraické vzorce ​

Tyto vzorce jsou základními nástroji pro úpravu algebraických výrazů:

Rozklad kvadrátu součtu/diference ​

(a+b)2=a2+2ab+b2(a−b)2=a2−2ab+b2

Rozklad kubu součtu/diference ​

(a+b)3=a3+3a2b+3ab2+b3(a−b)3=a3−3a2b+3ab2−b3

Rozdíl čtverců ​

a2−b2=(a+b)(a−b)

Tyto vzorce se používají při rozkladu mnohočlenů, zjednodušování výrazů a řešení rovnic.

Příklad 1.2.1

Rozložte výraz x2−9 ​

Použijeme vzorec rozdílu čtverců:
x2−9= (x+3)(x−3)

Rozklad mnohočlenu pomocí vytýkání a pomocí vzorců ​

Rozklad mnohočlenu je proces, při kterém hledáme jednodušší formy, které tvoří daný mnohočlen. Existují dva hlavní způsoby:

Vytýkání ​

Hledáme společný faktor všech členů mnohočlenu.

Příklad 1.3.1

Rozložte výraz 3x2+6x ​

Společný faktor je 3x.
Rozklad: 3x(x+2).

Použití vzorců ​

Používáme známé algebraické vzorce.

Příklad 1.3.2

Rozložte výraz x2−4 ​

Použijeme vzorec rozdílu čtverců:
x2−4= (x+2)(x−2).

Společný násobek a dělitel výrazu ​

Společný násobek a dělitel jsou důležité při práci s algebraickými výrazy:

Společný násobek ​

Nejmenší výraz, který je násobkem všech daných výrazů.

Příklad 1.4.1

Najděte společný násobek x2 a x3 ​

Společný násobek je x3

Společný dělitel ​

Největší výraz, který dělí všechny dané výrazy.

Příklad 1.4.2

Najděte společný dělitel x2 a x3 ​

Společný násobek je x2

Výrazy s mocninami a odmocninami, pravidla pro počítání s mocninami a odmocninami ​

Práce s mocninami a odmocninami vyžaduje znalost základních pravidel:

Pravidla pro mocniny ​

  • am⋅an=am+n
  • aman=am−n
  • (am)n=am⋅n

Pravidla pro odmocniny ​

  • a⋅b=a⋅b
  • ab=ab
  • a2=|a|
Příklad 1.5.1

Zjednodušte výraz 50 ​

Rozklad:
50=25⋅2=25⋅2= 52

Informace jsou čerpány z volně dostupných zdrojů a mohou obsahovat chyby.
Licence MIT - Volné použití a šíření
© 2025 - 2026 PetyXbron