Tabulkový procesor – práce s tabulkou

• Struktura tabulky, prostředí a nástroje tabulkového procesoru
• Absolutní a relativní adresy buněk, vzorce, funkce, formát buňky, formátování tabulky
• Podmíněné formátování, export a import dat, funkce podmínky

Struktura tabulky a prostředí

Sešit
└── Listy
    ├── Sloupce
    └── Řádky
        └── Buňky

Adresy buněk

Přepínání pomocí klávesy F4 (4-polohový přepínač)
nebo manuálním zápisem dolaru ($) pro pevné odkazy.

• Relativní: adresa se mění při kopírování vzorce (např. A1)
• Absolutní: pevná adresa (např. $A$1)
• Smíšená: pevný řádek nebo sloupec (např. A$1 nebo $A1)

Vzorce a funkce

• Vzorce: matematické výrazy s operátory (=A1+B1)
• Funkce: předdefinované operace respektující datové typyy (=SUMA(A1:A10))

Formát buňky a formátování tabulky

• Formát buňky: určuje jak tabulka hodnotu chápe (číslo, text, datum)
• Formátování tabulky: vizuální úprava (barvy, písmo, ohraničení)

Podmíněné formátování

Nástroj, který umožňuje automaticky měnit formát buňky na základě její hodnoty (např. zvýraznění červeně, pokud je hodnota menší než 0).
Je to rychlá vizuální analýza velkého množství dat.

Export a import dat

• Export: převod tabulky do jiného formátu (např. CSV, PDF)
• Import: načítání dat z jiných formátů do tabulkového procesoru

Funkce podmínky

Funkce KDYŽ umožňuje provádět logické testy a vracet různé hodnoty na základě výsledku testu.
Syntax: =KDYŽ(podmínka; hodnota_pokud_pravda; hodnota_pokud_nepravda)

=KDYŽ(A1>10; "málo"; "hodně")

=KDYŽ(A1="M"; "muž"; KDYŽ(A1="Ž"; "žena"; "chyba"))