Planetární diferenciace hydrosféry - hydrologie pevnin
- Zásoby vody na Zemi, koloběh vody.
- Vodní toky, jezera, ledovce a podzemní vody.
- Důsledky znečišťování povrchových a podpovrchových vod.
Hydrologie pevnin
Je věda, která zkoumá zákonitosti oběhu vody na Zemi, její vlastnosti a procesy (srážky, odtok, výpar).
Hydrogeografie
Je to věda zabývající se vztahy mezi hydrosférou (vodním obalem Země) a ostatními složkami fyzickogeografické sféry (jako např. litosférou, pedosférou, biosférou a atmosférou). Zkoumá vodu v prostoru a čase jako součást krajiny.
Řeší, kde se voda nachází.
Zásoby vody na Zemi
- Oceány: 97,5 % (slaná voda)
- Sladká voda: 2,5 %
- Ledovce a trvalé sněhové pokrývky: 68,7 %
- Podzemní voda: 30,1 %
- Atmosférická voda: 0,9 %
- Povrchová voda: 0,3 % (řeky, jezera, bažiny)
Koloběh vody
Hydrologický cyklus probíhá neustále. Jeho hlavní příčinou je sluneční záření. Dělí se na:
- Velký koloběh: odehrává se mezi oceány, atmosférou a pevninou
- Malý koloběh: pouze nad pevninou nebo pouze nad oceány
Velký koloběh | United States Geological Survey | Public domain via Wikimedia Commons
Vodní toky
Řeky a říční sítě
- Povodí: plocha, ze kterého veškerá voda odtéká do určitého toku
- Říční síť: uspořádání vodních toků v povodí
- Rozvodí: hranice mezi povodími
- Rozvodnice: smyšlená čára vyznačující hranici sousedních povodí
- Úmoří: území, ze kterého veškerá voda odtéká do určitého moře
Povodí | Gemini (2025) | AI model Google
Zajímavost
Z České Republiky odtéká voda do tří moří: Severní moře (přes Labe), Černé moře (přes Moravu a Dunaj) a Baltské moře (přes Odru). To jsou 3 úmoří.
Typy říčních sítí
- Radiální: z vrcholu hory
- Pérovitá: v údolí mezi pohořím, stéká z výšin
- Pravoúhlá: není schopná prorazit pohoří a zlomí se (např. Odra)
- Stromovitá: nejtypičtější, větvení
Typy říčních sítí | Sobotová (1996) | ISBN 80-901942-5-7
Ústí řek
Ústí řek se liší podle množství a typu materiálu, který řeka přináší.
- Limanové: vznikají, když mořský nános (např. písek) uzavře ústí řeky a vytvoří lagunu nebo jezero (např. Dněstr)
- Přímé: řeka ústí přímo do moře bez většího rozvětvení, obvykle tam, kde je málo materiálu k ukládání
- Nálevkovité: silný příliv a odliv, slaná voda se mísí se sladkou (brakická voda), ústí má tvar nálevky (např. Labe)
- Deltovité: rozvětvení do více ramen, materiál se ukládá do tvaru trojúhelníku (delta), často v klidných mořích (např. Dunaj)
- Vysunutá delta: hodně jemného materiálu (např. písek, hlína), který se ukládá před ústím a vytváří nové plochy země (např. Nil)
Ústí řek | Sobotová (1996) | ISBN 80-901942-5-7
Další pojmy
- Pramen: místo, kde vyvěrá podzemní voda na zemský povrch
- Potok: menší vodní tok
- Řeka: vzniká spojením několika menších toků
- Bystřina: tok s nevyrovnaným sklonem dna a značně kolísajícím průtokem
- Ron: nesoustředěný odtok srážkové vody
- Ústí: část toku, kde se vodní tok vlévá do jiného vodního toku / jezera / moře
- Soutok: místo, kde se setkávají alespoň dvě řeky
- Vodní stav: výška hladiny vody nad zvoleným pevným bodem
- Evorze: opotřebení a odnášení hornin vodou
- Údolí tvaru V: údolí s ostrým V profilem
- Meandry: zakřivení toku v nížině
- Jesepní lavice: pásmo nánosů při mělké řece
- Údolní niva: zalévací rovina podél řeky
- Zpětná eroze: eroze směrem proti proudu
- Pirátství: přesměrování toku jiným korytem
Pirátství | Sobotová (1996) | ISBN 80-901942-5-7
Činnost řek podle toku
- Horní tok: udolí tvaru V, evorze (kroužení eroze do skály), pirátství, zpětná eroze
- Střední tok: meandry
- Dolní tok: údolní niva, zpětná eroze
Činnost řek | Sobotová (1996) | ISBN 80-901942-5-7
Občasné vodní toky
Řeky v aridních a semiaridních oblastech, které tečou jen po dešti.
Nazývají se dle oblasti: Vádí najdeme v Africe a Creek v Austrálii.
Jezera
Rybníky: uměle vytvořená jezera - ryby, zásoba vody, zábava
Přehrady: zásoba vody, výroba energie, ochrana proti povodním, zábava
Typy jezer dle vzniku
- Tektonická
Bajkal, Kaspické moře, jezera na východě Afriky (africká x somálská deska) - Sopečná
Crater LakeUS - Ledovcová
Jezera v Aplách, Tatrách, nebo u Salzburgu (Mondsee) - Krasová
Macošské jezero, Plitvická jezeraHR - Hrazená
- Říční
- Limanová
Jezera | Sobotová (1996) | ISBN 80-901942-5-7
- Mokřady: srážky převládají nad výparem, přirozené zásobárny vody
- Bažiny: trvale zamokřená, mělká, stojatá voda s bahenními rostlinami
- Rašeliniště: trvale zamokřená místa s rašeliníky, mechy a tvorbou rašeliny
- Slatiniště: kyselá, chudá půda, slepá říční ramena, vlhkomilné rostliny
Typy přehrad dle účelu
- Ochranné: zadržování vody při povodních
- Vyrovnávací: regulace nevyrovnaných odtoků z elektráren
- Zásobní: zásoba vody pro průmysl, zemědělství, obyvatele
- Víceúčelové: kombinace výše uvedených (+ doprava, ryby, rekreace, ...)
Ledovce
Až 68,7 % všech zásob sladké vody na Zemi je vázáno v pevném skupenství.
Modelují reliéf: vznikají ledovcová údolí (tvar U), kary, morény (nánosy kamenů, štěrku, písku).
- Sníh: pevné skupenství, vzniká při teplotě ≤ 0 °C kondenzací vodních par v atmosféře
- Sněžná čára: hranice, nad kterou se udrží souvislá sněhová pokrývka po celý rok
- Led: přeměna sněhu nebo zamrzání vody
Typy ledovců
- Horské (Alpy, Himaláje)
- Pevninské / Kontinentální (Antarktida, Grónsko)
Vznik ledovce
- Podmínky: dostatek sněhu, nízké teploty, vhodný terén (údolí, svahy)
- Oblasti: akumulační (nárůst sněhu) a ablativní (tání sněhu)
- Průběh: sníh -> firn -> firnový led -> ledovcový led
Sobotová (1996) | ISBN 80-901942-5-7
Podzemní vody
- Závrt: propadání povrchu do podzemí v krasových oblastech (rozpouštění vápence)
- Průlinová voda: mezi zrníčky hornin (písky, štěrky)
- Puklinová voda: v puklinách a trhlinách pevných hornin
- Krasová voda: v podzemních dutinách rozpouštěním hornin (vápenec, dolomit, sůl)
- Artézská voda: pod tlakem mezi dvěma nepropustnými vrstvami, může samovolně vystupovat na povrch (Austrálie)
Sobotová (1996) | ISBN 80-901942-5-7