Česká republika - socio-ekonomická charakteristika

Počet obyvatel, hustota zalidnění. Národnostní a náboženská struktura obyvatelstva.
Územní jednotky NUTS a LAU.
Hospodářská charakteristika a její vývoj – primární, sekundární a terciální sektor.
Hlavní jádrové oblasti. Začlenění do mezinárodních integrací.

Základní demografické údaje

Národnostní složení: většina obyvatel české národnosti
menšiny: Slováci, Romové, Vietnamská a Ukrajinská menšina
Náboženství: ČR je mezi pěti nejvíce ateistickými zeměmi světa
jinak převžuje křesťanství (římskokatolické, protestantské)

NUTS: podle EU se dělíme na NUTS 1 (ČR jako celek),
NUTS 2 (8 regionů pro kohezní politiku) a NUTS 3 (14 krajů)
LAU (dříve NUTS 4/5): okresy a obce

[2004] EU: člen od 2004 - jednotný trh, fondy, společná legislativa; vliv na obchod, zemědělství a regulace.
[1999] NATO: člen, součást bezpečnostních struktur a spolupráce v obraně.
[1995] OECD: členství (vyspělé ekonomiky) — spolupráce v hospodářské a sociální politice.
[1993] OSN: člen od vzniku ČR, účast v mírových operacích a globálních iniciativách.
[1993] Visegrádská skupina: spolupráce s Polskem, Maďarskem a Slovenskem v politice, ekonomice a kultuře.

Primér: malý podíl na HDP, důležitý v regionech; trend k mechanizaci, specializaci a ekologičtějším praktikám.
Sekundér: tradičně silný, zejména zpracovatelský průmysl (automobilky, strojírenství); významná exportní orientace; v posledních dekádách modernizace a automatizace.
Terciér: rostoucí dominantní sektor zaměstnanosti—obchod, doprava, IT, finance, zdravotnictví, cestovní ruch; urbanizace posiluje role služeb.

Praha a Středočeský kraj: největší ekonomické, administrativní a kulturní centrum; vysoké HDP/obyvatele.
Severní a Střední Morava (Ostrava, Brno region): průmyslové a technologické centrály; Brno silné v IT a výzkumu.
Plzeňský region: strojírenství a průmysl.
Jihomoravský region (Brno + aglomerace): výzkum, vysoké školy, výroba.
Koridory propojující jádra se zahraničními trhy (např. do Německa) zvyšují význam logistických uzlů.