Země jako vesmírné tělěso

• Země jako součást vesmíru.
• Tvar, velikost a vlastnosti zemského tělesa.
• Modely Země. Pohyby Země a jejich důsledky.
• Čas. Časová pásma, určování času.

Země jako součást vesmíru

Názory na pozici Země ve vesmíru

Geocentrický model
Země je středem vesmíru
Vzniklo v 2. st. v Alexandrii Tolemánosem

Heliocentrický model
Slunce je středem vesmíru
Vzniklo v 16. st. Mikulášem Koperníkem
Země obíhá kolem Slunce po elipse
Galileo Galilei a Jan (Johannes) Kepler model podpořili

Sluneční soustava

Sluneční soustava je tvořena Sluncem a tělesy, která kolem něj obíhají.
Pořadí planet od Slunce: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
Součástí jsou i trpasličí planety, měsíce, planetky a komety.

Tvar, velikost a vlastnosti zemského tělesa

Geodid
Skutečný, nematematický tvar Země.
Představuje klidnou hladinu oceánů protaženou pod pevniny.

Referenční elipsoid
Matematický model, který se přibližuje geoidu, určený pro výpočty a mapování.
Typy v praxi: WGS-84 pro GPS, Besselův elipsoid pro mapování ČR

Referenční koule
Má stejný objem a povrch jako referenční elipsoid. Poloměr je 6 371 km.
Využívá se pro zjednodušené školní modely a mapy malých měřítek.

Pohyby Země

Zákony o pohybu planet - Jan Keppler a Isaac Newton v 17. st.

Rotace = den/noc (Země kolem své osy)
Hvězdný den - 23 h 56 m 4 s
Střední sluneční den - 24 h

Revoluce = roční období (Země obíhá kolem Slunce)
Tropický rok - 365 d 5 h 48 m 45 s [~ 365 d 6 h]
Kalendářní rok - 365 d
Přestupný rok - 366 d (každé 4 roky)

Nutace = chladnější a teplejší období [18,6 let]
Precese = doba ledová a meziledová, změna polohy pólů [27 tisíc let]

Polohy Země

Perihelium ("přísluní") - nejbližší bod k Slunci (3. leden)
Afélium ("odsluní") - nejvzdálenější bod od Slunce (5. červenec)

Nákres pro revoluční pohyb:

Oběh Země kolem Slunce | Sobotová (1996) | ISBN 80-901942-5-7

Čas

• Pásmový - čas podle časových pásem (24, po 15°)
• Místní - čas podle polohy (např. ČR má X různých časů)
• Dekretový - čas podle nařízení vlády (např. celá Čína má jeden čas)

Každý poledník má svůj místní čas. Každých 15° zeměpisné délky odpovídá jedné hodině.
1° zeměpisné délky = 4 minuty času

Významný pro místní čas (našeho pásma ČR) je Jindřichův Hradec, který leží téměř přesně na 15° zeměpisné délky, ta byla určena pro středoevropský čas. Pokud bychom chtěli vypočítat přesný (místní) čas v Brně, které leží na 16,6° východní délky, museli bychom vynýsobit rozdíl stupňů čtyřmi minutami: $1,6\cdot 4=6,4$ minuty k času Jindřichova Hradce. Pokud by bylo v ČR 12:00 (středoevropský čas), v Brně by bylo 12:06:24.

Do rozvoje rychlé dopravy žili lidé podle místního času, ale rychlejší pohyb osob si vyžádal vznik času pásmového. Celá Země byla rozdělena na 24 časových pásem po 15° zeměpisné délky. Každé pásmo má svůj čas, který se o hodinu liší od pásma sousedního.

Datová hranice u 180. poledníku (Tichý oceán) mění datum: při přechodu z východu na západ přidáme jeden den, při přechodu ze západu na východ den odebereme.

Slapové jevy - způsobeny gravitační silou Měsíce a Slunce, a odstředivou silou rotace Země.

Zajímavost

Jedny z nejdrastičtějších skočných přílivů a odlivů v Evropě můžeme sledovat u kláštera Mont-Saint-Michel ve Francii. Při odlivu se k němu dá dojít suchou nohou po mořském dně, ale při nejvyšších přílivech se mění v dokonalý ostrov zcela obklopený vodou. Skočný příliv nastává každých 14 dní (při novu a úplňku), avšak k úplnému zatopení přístupové cesty dochází jen několikrát do roka.